studium akupunktury (Brno, 2004)
od r.2005 zkušenosti s propojením klasické medicíny a psychosomatického přístupu
od r.2012 celostní poradenství
Vážení a milí,
místo představování Vám raději ukážu jeden e-mail, který jsem poslala jako odpověď na jisté otázky. Vynechávám pouze jméno tazatelky a protože podobné (i nevyslovené) otázky se týkají občas každého z nás, možná i taková odpověď někomu pomůže nebo alespoň napoví. Nejčastěji se totiž ptáme v různých obměnách:
Proč se cítím tak mizerně?
Je v pořádku to, co dosud dělám?
A co mám teda udělat?
Co mám změnit?
_________________________________________________________
Milá … ,
zdravím Vás touto cestou a ihned vysvětlím, proč volím tentokrát písemnou formu.
Jistě taky už víte, jak dokáže být život složitý, jak nás dokáže překvapovat. Do značné míry je to dáno tím, jak se všechno okolo nás mění a měníme se v čase neustále i my sami. Občas dospějeme všichni k bodu, kdy se rozhodneme něco na sobě a svém životě změnit tak, abychom se cítili zdravější a šťastnější. Něco takového prožíváte právě Vy sama a se mnou to v tuto chvíli není jinak.
(Využívám tuhle písemnou odpověď, abych si sama něco ujasnila a možná, že i tahle cesta Vám alespoň částečně uleví…)
Vaše úvaha, že je třeba zamýšlet se nad příčinami svých potíží (stresové prožívání, úzkosti, strachy…) je naprosto správná a hlavně „klíčová“. A teď se omlouvám za malou odbočku, ale vrátím se
Ve svém docela už dost dlouhém životě jsem prošla různými obdobími. Od práce v klasické dětské ordinaci přes přírodní doplňkovou léčbu a psychosomatické poradenství až k současné zkušenosti (profesní i soukromé):
Každý z nás je taková jedinečná bytost a individualita, že není v silách někoho druhého, aby vnikl do našeho myšlenkového a buněčného mikrosvěta a dokonce se v něm dokázal orientovat. A přitom právě tam jsou ukryté ty jedině správné odpovědi, které hledáme. Co může ale druhý člověk udělat, je stát se pozorným a vnímavým „svědkem“ našeho příběhu, našich úvah a pocitů. Tak funguje „léčba empatií“, která nás dokáže vrátit do ztracené duševní rovnováhy (psyché) a mnohdy nás zbaví i různých tělesných (somatických) potíží. A teď už se vracím k Vašemu dotazu.
Nové vědecké poznatky čím dál víc ukazují na zásadní funkci lidského mikrobiomu – bakteriálního osídlení střev. To je taky zcela individuální a člověku se chce i tady uvažovat ve smyslu „všechno je možné“.
Netrapme se proto příliš touto oblastí a spolehněme se na své vlastní pocity a zkušenosti. Pokud budeme dodržovat obecné zdravé zásady ohledně životního stylu, skladby jídelníčku, vitaminů a doplňků v přirozené formě a k tomu přidáme dostatek vlákniny a čisté vody, neměli bychom si dělat žádné výčitky. Naše tělo si s toxickými látkami samo poradí. A mezitím můžeme vědomě pracovat na svém osobním růstu (jak se tomu dnes říká) a všechno se začne měnit…
Po mnohaletých zkušenostech právě s tím, co funguje a co naopak ne, jsem začala rozvíjet program RESTART. Změna nenastane náhle (to jsou jen vzácné výjimky), musíme sami sobě darovat čas a trpělivost. Dozvíme se pak o sobě a o životě dost na to, abychom začali fungovat zdravěji, šťastněji a svobodněji.
Jestli se tedy rozhodnete navázat spojení (on-line), dejte vědět.
Naše chytré buňky dobře vědí, co mají dělat. Od nás potřebují „pouze“ čisté prostředí a čistou, pozitivní energii pro svou práci. Odmění se nám tím, čemu říkáme zdraví.Učme se od nich…
Můj sen:
O medicíně budoucnosti
Už několik desetiletí je vědecky prokázáno, že činnost našich buněk je řízena podněty z okolního prostředí. Na úrovni hmotné (glukosa, hormony…), na úrovni energetické (elektromagnetické vlny) a zejména prostřednictvím „molekul emocí“ vzniklých na podkladě myšlenek (!) Jinými slovy – náš život, naše zdraví si určujeme a řídíme z velké části sami svým myšlením, svými pocity a svým přesvědčením. Chceme-li se nejen léčit, ale skutečně celkově uzdravit, musíme být aktivní a začít poctivě hledat pravou příčinu svých potíží ve svém nitru, ve způsobu svého života. Jen tehdy, když přehodnotíme a změníme svá dosavadní přesvědčení a chování, můžeme zažít „zázrak uzdravení“ těla i duše.
Je tu ovšem jedna reálná a nadějná cesta – vznik nové medicíny postupným přerodem, změnou v myšlení i chování nás všech – pacientů i lékařů.
Pokud jste dočetli až sem, možná máme společného více, než se zdá…
Pokuste se najít čas (a taky odvahu) a nahlédnout do zrcadla, které se na těchto stránkách ukrývá pod označením BLOG
Najdete tam krátká zamyšlení, která berte jako taháky a nápovědy, jako takové „přenašedlo“ do Vašeho vlastního příběhu.
To, co je pro Vás důležité, možná nakonec najdete někde mezi řádky…
Šťastnou cestu!